Home
Home

 Práce a právo

 Obsah:

 Pracovněprávní předpisy

 Pracovní poměr

 Informování a projednání

 Rady zaměstnanců

 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

 Zákaz některých prací

 Zákaz diskriminace


Pracovněprávní předpisy

Ministerstvo práce a sociálních vĚcí vypracovává vĚtšinu návrhŮ pracovněprávních předpisŮ.  

Základním předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona Č. 585/2006 Sb., který upravuje pracovnĚPRÁVNÍ vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, a mimo jiné definuje pojem závislá práce, pracovní doby, práci pŘesČas, pracovní pohotovost, poskytovÁnÍ platu, mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakoŹ i zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovně právní účely. dalšími důležitými předpisy jsou mimo jiné zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů - upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými odborovými organizacemi a zaměstnavateli za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy, a zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož existenci  zákoník práce předpokládá)


výčet všech důležitých pracovněprávních předpisů a jejich platných znění je zveřejněn na: http://www.mpsv.cz/cs/45


při porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem je možné obrátit se na oblastní inspektorát práce příslušný místu působiště zaměstnavatele (http://www.suip.cz)


pracovní poměr

sjednání pracovního poměru

pracovní poměr na dobu neurčitou

pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.

pracovní poměr na dobu určitou

pracovní poměr na dobu určitou mezi

pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníky prodluŽovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené  době mezi týmiž účastníky Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.


Toto ustanovení neplatí například pro poživatele starobního důchodu, na který mu vznikl nárok po dosažení důchodového věku.

V kolektivní smlouvě lze dohodnout okruh zaměstnanců, se kterými nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou.

více informací v zákoníku práce.

zkušební doba

ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.


písemné oznámení o zrušení pracovního poměru může být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.


více informací v zákoníku práce


rozvázání pracovního poměru


pracovní poměr může být rozvázán dohodou, výpovědí okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.


pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím sjednané doby.


problémy při rozvázaní pracovního poměru


Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověĎ nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně,  že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu.


rozvázal-li pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámil, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou:


byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby


byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit, v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.


Pracovní spory


Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy.


více informací  v zákoníku práce.


další pracovní poměr


Institut hlavního a vedlejšího pracovního poměru byl zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zrušen. tím není dotčeno uzavírání více pracovních poměrů.


více informací v občanském zákoníku.


informování a projednávání


Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance mimo jiné:


o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních


o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele







PRÁCE, Nabídky zaměstnání, JOBS, databáze práce v ČR a Praze